Víkend k kostce

Kolem půlnoci přišel trochu nečekaný zvrat, kdy mi kamarádka B.oznámila, že pro děti ( který prý nemůžou jet domu sami) přijede její kamarád pan T. Ano, ten osudný pan T., díky kterému jsem poslední dobou tak vyváděla. Kvůli němu jsem se snažila o něco téměř nemožného a snad ve skrytu duše i doufala, že to bude právě on, kdo mi moje ledové srdce rozehřeje tak, že přestanu být ledovou královnou co se citů týká. Nestalo se tak a ve finále jsem tomu snad i ráda.Ač jsem nečekala, že ho dneska uvidím, nemám s tím problém - tedy do okamžiku, kdy se B. zvedne s tím, že jí je špatně a s dětma budu muset jet já. Zdá se vám to stejně podezdřelé jako mě? Nebudu to ale zbytečně rozpitvávat a pokud si kamarádka B. přeje, abych se s panem T. aspoň skamarádila, pokusím se o to. Tedy takový byl zhruba plán, když jsem spolu s dětmi usedala na sedačku auta ( samozřejmě raději zadní).Pan T. mi přišel zaskočený stejně tak mojí přítomností jako já jeho. Takže mám pocit že to byla stejná bouda na něj , jako na mě. Co se dělo v autě, než jsme dopravili děti domu mi jen posílilo podezdření, že naše " náhodné " setkání přeci jen tak úplně náhodné nebylo. Dvě puberťačky se bavily mým dohazováním panu T. Hláška Best teta je pro Best strejdu jako dělaná, mi přivodila mírně řečeno záchvat smíchu. Po doručení dětí domů a vydechnutí od splněné povinnosti, následovala cesta zpátky do baru. Sami ve dvou - poprvé od našeho rádoby rozchodu. No co mám na to říct? Ač jsem pana T. ráda viděla, nějak to už nebyl on. Víte, chlapy dělím na ty co ve vztahu rozkvetou a jsou ještě neodolatelnější než když jsou single, a pak ty druhé, kterým prostě dlouhodobý vztah nesvědčí. Do druhé skupiny bych bohužel zařadila i pana T. Jako by se z tygra barů a divokého lva stripů a diskoték změnil v kočku domácí, toužebně žebrající o zbytky konzervy. Ta tam bylo jeho charizma, jiskra v oku i schopnost nezávazně flirtovat. Nechci aby to vyznělo špatně, jelikož je to chtíc nechtíc pro mě přeci jen osobnější hodnocení, ale myslím si, že jeho snaha změnit podstatu sama sebe povede jen k tomu, že za chvíli bude sám sebou vnitřně užírán. Nejhorší je, když se člověk neumí srovnat sám se sebou. Tak nějak jsem to měla i já. Dokud jsem se nesmířila s tím jaká jsem, stále jsem se necítila svobodně. Ale nebyla bych to já, pokud bych se nepokusila pana T. od jeho budoucího nudného a až moc klasického života zachránit. Mírné flirtování spojené se skrytou avšak jasnou nabídku nezávazného sexu dle očekávání odmítl. K jeho škodě, jelikož jsem z baru byla už značně roztoužená a mám pocit, že by na náš shledávací sex jen tak nezapoměl. U rozloučení jsem z toho chudáka alespoň dostala jakž takž polibek ( o vášni se nedá ani mluvit) a rozloučila se s celkem dobrým pocitem, že už mi chybět nebude. Jeho poznámku, že se někdy uvidíme hážu za hlavu společně s daným faktem, že pokud mě bude chtít vidět, telefon má... karty jsou na jeho straně stolu, já jsem pro naše kamarádství ( ať už sexuální či jen platonické) udělala pro tento okamžik vše. Po návratu do baru jsem jen suše skonstatovala, že je kamarádce B jako zázrakem líp. A dál raději cestu v autě nekometovala. Nebylo proč. Přesun na nedalekou diskotéku byl dobrou volbou. Vášnivý tanec s téměř dvoumetrovým vojákem s postavou kulturisty a krásnýma modrýma očima mi zvedl nejen náladu, ale i sexuální chut, kterou jsem v autě s panem T. víc než postrádala. Jelikož jsem doma měla manžela a kamarádka B. spala u mě, nechala jsem si chuť zajít a jako slušná ženská došla domů kolem 4 hodiny ranní.Sobotní ráno bylo krásné počasí a protože jsem už od probuzení byla sama doma, využila jsem volný den k rychlé schůzce s panem L. Ano jeden z mých dávných milenců, kterému jsem nemusela nikdy nic vysvětlovat. " Chceš se sejít? Fajn, v kolik a kde?" veškerá naše korespondence a s ní pro mě osvobozující vyhýbka před chozením kolem citové, horké kaše. Sešli jsme se v pravé poledne a opět mu to slušelo jako pokaždé. I já jsem si dala záležet, abych na něj po téměř půlroční pauze udělala dojem. Vím co se mu líbí, a když jsem viděla záblesk v jeho očích bylo mi jasné, že se mu vkus za tu dobu nezměnil. Naše první schůzka od mé aférky s panem T. proběhla nadmíru spokojeně. Skvělý oběd v hezké restauraci ( pokaždé stůl v rohu s výhledem na dveře), krásný hotelový pokoj ( na přepych si pan L. potrpěl vždycky) a konečně uvolnění v podobě vášnivého, téměř animálního sexu. Tentokrát bez zbytečných her a něžností. Oba jsme to v tu chvíli tak chtěli a oběma se to tak líbilo. Jsme dospělý, známe se dlouho, není důvod si před sebou na něco hrát. Rychlá společná sprcha a závěrečný polibek v soukromí mi vlil do žil chybějící energii. Neděle byla stejně krásná jako sobota s tou změnou, že tentokrát jsem byla za hodnou a milující ženušku. Po obědě, který manžel připravil jsme si procházkou došli pro zmrzlinu do nedaleké cukrárny a povídali si o všem možném. Přeci jenom vím koho jsem si vybrala za manžela. Je to skvělý chlap. Jak už jsem v začátku vyprávění o své osobě zmínila, jemu bych nikdy úmyslně neublížila. Moje sexuální dobrodružství s ním nemají nic společného. Jemu jsem dala srdce i přátelství. Je mojí jistotou v hnusném světě a dává mi pocit bezpečí. Jak říkám je totiž jedno s kým a jak se jdu ven pobavit, hlavní je, že se k němu pokaždé vrátím. Ač jsem poslední dobou ve skrytu duše ( a sama před sebou jsem si to nechtěla připustit ) uvažovala i o této variantě, tedy že bych se přeci jen nechala vztahem s panem T. přemluvit k radikální změně. Nyní v romantickém objetí a s polibkem pod třešní na Prvního Máje jsem celkem ráda, že jsem se neunáhlila a vše nechala tak jak má být. K milencům prostě city nepatří.